Portugalsko
Porto - Lisabon - Sintra - Faro
V Portugalsku, konkrétně v Lisabonu, jsem byla naposled před 6 lety na mezinárodní studentské konferenci, ale i během těch pár hodin, co jsem měla možnost prozkoumat Lisabon, jsem si Portugalsko (a hlavně Pasteis de nata) zamilovala, takže když jsem se pak ve 29 letech rozhodovala, kam jet, Portugalsko byla jasná volba.
Tentokrát jsem si vyhradila 7 dní, během kterých jsem si ambiciózně naplánovala navštívit 3 (nakonec 4) města od severu na jih.
Od severu na jih
Portugalci jsou moc milí lidé, kteří pomůžou, více méně se všude ve větších městech domluvíte anglicky, ne všude jde platit kartou a k mému překvapení se v Portu, Lisabonu i Faru dalo jezdit Uberem. MHD je pohodlně dostupná, berte ale na vědomí, že skoro každý spoj má zpoždění.
Byla to moje první dovolená, kdy jsem jela jenom sama s kufrem a musím říct, že jsem si to moc užila - Portugalsko je vstřícná a milá země, kde se cítíte bezpečně.
Největší výzvou se tak překvapivě stalo to, abych byla schopná vyfotit fotky bez hromady turistů, kterých bylo všude opravdu hodně.
Porto
"Porto je rozhodně nejhezčí město v Portugalsku" slyším často ze všech stan. Moje první kroky vedly logicky tam - do jednoho ze severněji položených měst v Portugalsku, které je proslulé známým mostem Ponte Luís I.
Do Porta se dá jednoduše dostat přímým letem z Prahy (já osobně jsem letěla s easyJet), cesta trvá okolo 3,5 hodiny. V Portugalsku je o jednu hodinu méně než v Praze a platí se eurem.
Porto mě překvapivě přivítalo deštěm, což byla začátkem června vítaná změna počasí. Po příletu jsem se vydala, vybavená informacemi o jízdném, hledat prodejmu lístků. Po delším pátrání jsem zjistila, že musím jít do turistického centra přímo na letišti (Tourism Interactive Store), kde jsem si 20 minut vystála frontu na kartičku Adante 3, která funguje jako naše Lítačka a nezohledňuje zóny a platí 72 hodin (více informací zde https://www.introducingporto.com/andante-card) - platila jsem 15 EUR, v centru nebrali karty.
Kartičku musíte před každou cestou označit! Doprava do centra metrem je super jednoduchá, zorientujete se vcelku rychle. Jelikož jsem se vydala na cestu sama, ubytovala jsem se v Porto Wine Hostel, hostelu v centru města za dost přijatelnou cenu. Hotel byl průměrný, v okolí je univerzita a vedle hostelu spoustu barů, takže jestli se chcete v klidu vyspat, vyberte si lepší místo :)
Porto - co vidět a ochutnat?
Jelikož první den pršelo, rozhodla jsem se využít situace, kdy je ve městě méně turistů a prozkoumat ta nejvytíženější místa.
Začala jsem procházku městem ve slavném knihkupectví Livraria Lello (díky, J.K. Rowling), do které jsem si koupila vstupenku za 5 EUR online na daný čas (tohle rozhodně doporučuju, bez toho nemáte šanci se dostat dovnitř, pokud nechcete strávit hodinu ve frontě. Lístek jsem si koupila bez priority, ale frontu jsem, asi tak trochu omylem, obešla a šla rovnou dovnitř. Vevnitř najdete spoustu lidí, kteří se fotí na schodech a blokují celý prostor, takže jsem po 5 minutách otráveně odešla.
Mnohem víc mě zaujala procházka po centru (zabalte si pláštěnku s sebou, hodí se!), kdy jsem obdivovala tradiční mozaiku Azulejo na domech a rozkoukala se ve městě. Doporučuju se podívat do Mercado Ferreira Borges, zajít si nakoupit sardinky do Comur (https://www.comur.com/?lang=en) a sníst alespoň 2 Pasteis de Nata v Manteigaria.
Tip: Pokud pro vás jede shuttle z kempu, domluvte si místo na vyzvednutí v centru, ideálně tam, kde si necháte zavazadla - nemusíte se tak s nimi táhnout přes celé město.
Co jíst a vidět?
Camp Alta je asi nejznámější kemp, ale o něm až později. Na check in jsme museli čekat skoro 6 hodin, ráno jsme zahájili v Cafe Safari, kde jsme se pohodlně vešli i se zavazadly do horního patra. Oběd byl highlight dne, určitě doporučuju navštívit Stejk Street Food!
Nejlepší grilovaný sob a los společně s cloudberry limonádou, všechno si vychutnáte v teepee, které se nachází hned vedle benzínky (vypadalo to jako benzínka...) a je vyhřáté, určitě doporučuju rezervaci, čekali jsme na jídlo asi 40 minut - ceny klasicky švédské.
Abychom se netahali se zavazadly, nechali jsme si je uložné za pár SEK (švédských korun) v Infocentru, všude se samozřejmě domluvíte anglicky. Jelikož v kempu jsme měli chatku s kuchyňkou (restaurace nebyla v okolí), tak jsme si ještě nakoupili předem, alkohol v System Bolaget, jídlo potom v COOP.
Vidět se v Kiruně dá určitě spousta věcí, my jsme stihli jenom slavný kostel Kiruna kyrka.
Camp Alta
Camp Alta byl naším útočištěm na další 4 dny. V centrální části kempu jsou menší chatky, asi 1,5 km se pak nachází chatky pro více osob - my jsme si zarezervovali chatku pro 8 osob, která měla oproti ostatním i vlastní sociální zařízení, platili jsme 2 420 SEK/noc + za ručníky a povlečení cca 100 SEK/osoba + cleaning fee 1 100 SEK za chatku. Chatka je vytápěná s teplou vodou a elektřinou, někomu může akorát chybět wifi.
V centrální části kempu najdete recepci, několik ohnišť, saunu a půjčovnu oblečení/bruslí/lyží. Všechny chatky jsou umístěné hned vedle jezera Alttajärvi.
Kemp nabízí několik atrakcí (běhání s husky, výlet na skútrech, půjčení sportovního vybavení), ale především je to místo bez světelného smogu, kde je vysoká šance vidět v sezóně polární záři.
Do centrální části kempu se dá jít přes zamrzlé jezero v zimě, v létě přes cestu lesem.
Už září?
Na auroru jsme měli štěstí, ukázala se nám 3 noci ze 3 - abyste ji viděli je potřeba jasno a štěstí - aplikace na Androidu a iOS nám ukazovaly skoro nulovou šanci, ale realita byla naštěstí jiná. Jestli si představujete obrovskou zelenou vlnu na nebi, tak přesně tak to vypadá.
Akorát se musíte podívat něčím, co ji uvidí - za sebe jsem použila iPhone 13, pokud fotíte foťákem, určitě potřebujete stativ (nejlíp to tom píše Marek Rybář), okem vidíte totiž jenom takovou zvláštní mlhu a nemusíte si záře vůbec všimnout, pokud není silná.
Vyplatilo se nám několikrát vylézt z chatky během večera a noci a pokaždé se nám poštěstilo vidět tu nádheru.
Husky, sobi, skútry nebo snad ledový hotel?
Camp Alta nabízí spoustu aktivit, kterých se můžete zúčastnit. Pojali jsme to hodně turisticky a zaplatili si všechno, co se dalo :)
Neumím říct, co bylo nejlepší, ale rozhodně jsem si moc užila běhání s psím spřežením husky, kam nás odvezli z kempu, běhání pod polární září bylo moc krásné, dostali jsme i polévku k večeři, kterou jsme si snědli ve stylovém teepee. Po cestě jsme měli to štěstí a viděli polární záři.
Daší den jsme se vydali na vyjížďku na sněžných skútrech, což byla naprostá paráda!
Jeden cloudberry gin a sobí burger, prosím!
Na výlet na skútrech jsme se vydali hned ráno, dostali jsme půjčené kombinézy a natrénovali si řízení - jezdí se ve dvojicích a potřebujete řidičák a nebát se :) dvě tréninková kola okolo jezera (ve 120 km/h už je to celkem jízda) a pak jsme jeli do města Jukkasjärvi, kde jsme měli čas se pát hodin rozhlédnout - zašli jsme na konec města do Sámské vesnice, kde můžete nakrmit sobíky a potom si dát hned vedle vchodu do infocentra v restauraci super sobí burger.
Město je známé především Ice hotelem, který rozhodně stojí za ty peníze - vstup stojí pro jednoho 350 SEK (!), ale moc jsme si to užili. Vevnitř najdete pokoje vytesané a dekorované z ledu a v druhé části i ledový bar, doporučuju si dát cloudberry gin, velká paráda podávaná jak jinak než ve sklenici z ledu.
Stálo to za to?
Doslova jo :) Tohle byl můj nejdražší výlet v životě, ale nelituju jediné (švédské) koruny! Rozhodně bych jela znova, Abisko musí být nádherné i v létě, tak snad někdy příště, Švédsko!